středa 7. dubna 2010
Sedím, sedíš, sedíme
Tak si takhle včera hraju, tam se natáhnu pro hračku, ochutnám ji, zkusím zase nějakou jinou, a najednou vidím, jak se maminka raduje, protože jsem prý sám seděl. Tak mě ta radost vyvedla z míry, až jsem se převalil na stranu. Ale dneska, když jsem se koupal, jsem vydržel sedět už docela obstojně a dlouho a mám to i fotograficky zdokumentováno, takže se brzy pochlubím. Je to legrační, jak se všichni okolo mě radují z nových věcí, které dělám, a já si to přitom nijak neuvědomuji. Dneska jsem jel také poprvé v nákupním košíku bez autosedačky, a tak jsem seděl vedle Liamka. Byla to sranda, smáli jsme se na sebe, ale po půl hodině mi už přišla dlouhá chvíle, až jsem z toho začal klimbat... chrrrrrrrr
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat